Chenonceau
Třebaže honosné sídlo může Diana z Poitiers (1499-1566) využívat dle libosti, zámek stále zůstává v majetku francouzské koruny. Až v roce 1555 se jí konečně jemnou diplomací podaří krále přimět, aby Chenonceau přepsal přímo na ni. Ze svého triumfu se však metresa neraduje příliš dlouho. už o čtyři roky pozdji je Jindřich II (1519-1559) smrtelně raněn při rytířském turnaji a novou vládkyní Francie a potažmo i Chenonceau, se jako regentka stává Kateřina Medicejská (1519-1589). Se svou sokyní v lásce zatočí. Že jí sídlo patří? To jinezajímá teď je tu paní ona! Diana se musí odstěhovat na nedaleký Caumont - další zz více než tři stovek zámků, které se nacházejí v údolí řeky Loiry a jejich přítoků.
Ještě v polovině 16. století je právě tato mimořádně úrodná oblast srdcem celé Francie. Za vlády Františka I (1494-1547) z rodu Valois se tu v duchu renesance stáví o sto šest. Nová vládnoucí dynastie bourbonů, počínaje Jindřichem Iv. (1553-1610), však postupně dává přednost Paříži. Sláva zámku na Loiře definitivně upadá za Velké francouzské revoluce (1789-1799). Řada sídel je tehdy převrácená naruby, vyrabována a pobořena. Ta která přežijí, jsou dne o to víc obdivovaná....
