Pýcha a předsudek, Jane Austenová
Idylická románová komedie z anglického venkovského prostředí je lehce ironickým příběhem o rodinných vztazích mezi příslušníky středostavovské společnosti. Není pochyb o tom, že hrdinka románu, Lízinka, je sama Jane Austenová (1775-1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny důrazně odmítla), neobráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generaci kupředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.
Kniha vypráví o rodině Bennetových žijící v malém venkovském sídle v městečku Netherfield. Pan Bennet je moudrý muž, ale jeho žena je velice povrchní a rozmařilá a jejím životním snem je bohatě provdat všech svých pět dcer. Když se doslechne, že na netherfieldské panství se má nastěhovat pan Bingley, bohatý londýnský šlechtic, je štěstím bez sebe. A na ples, který nový pán pořádá, se vypraví se svými nejstaršími dcerami – Jane a Elizabeth. První se panu Bingleymu hned zalíbí a věnuje se jí celý večer. Líza však celý ples prosedí u stolu a ještě k tomu ji urazí Bingleyho přítel pan Darcy. Když do vesnice zavítá vojenský pluk, nejmladší sestry Bennetovy jsou jako u vytržení. Neustále běhají za vojáky a zanedlouho je začne pravidelně navštěvovat důstojník Wickham. Brzy začne rozšiřovat pomluvy o svém někdejším příteli Darcym. Ten se díky tomu stává v městečku neoblíbeným a dokonce je Lízou odmítnut, když ji požádá o ruku. Elizabeth mu vyčítá i to, že přemluvil svého přítele, aby se odstěhoval zpět do Londýna a překazil tak lásku Bingleyho a Jane. Postupem času ale Líza zjistí, že vše není tak, jak se zdá a začne k panu Darcymu cítit přátelství a lásku. Když se s ním po dlouhé době náhodou setká v jeho sídle na Pemberley, pochopí, že on se také změnil a že už není tak rezervovaný a chladný. Stal se z něho moudrý a laskavý muž a tak se může matka Bennetová pustit do přípravy hned dvou svateb najednou – pro Jane i Lízu.
Autorka kritizuje pokrytectví tehdejší doby – v této knize sňatky kvůli postavení, penězům, moci. Paní Bennetová je obrazem faleše a prostoduchosti společnosti. Naproti tomu Líza představuje vlastnosti v té době velmi ojedinělé – smysl pro spravedlnost, demokracii a rovnováhu nejen mezi chudými a bohatými, ale i mezi muži a ženami.
