Král Meridianu
27. 12. 2012
V daleké zemi za dávných časů žil osmiletý Nicolas žil běžný život až na smutnou dobu kdy mu zemřeli rodiče. Malého Nicolase se ujala chůva Agnes, která ho vychovala s láskou a pečlivě. Žili v městě Apolines. V rodném domě kde měl spoustu vzpomínek na své rodiče. Ještě před jejich smrtí dostal od otce knihu, která se jmenovala Atrei podle jeho slov velmi vzácnou. Malý Nicolas si ji zamiloval mohl ji číst dokola, protože mu ukázala cestu do fantazie a pomocí ní si dokázal představit svět plný kouzel. Pokaždé následovala otázka otče, ale tady chybí stránka pokaždé se dočkal stejné odpovědi. Milý synu teď by byla ta stránka pro tebe nebezpečná, ale neboj však nastane čas a ty se dozvíš jaký má význam. Po jejich smrti už pomalu zapomínal na význam otcových slov, ale ke knize se pořád vracel neboť v ní viděl útěchu.
Když uběhlo deset let mezi tím vyrostl Nicolas v mladého muže. Byl to vysoký mladík s černými vlasy. Měl krásně modré oči, ze kterých mu zářila touha po dobrodružství, ale byl také velmi ohleduplný a milý k ostatním lidem. Pomalu se dával cestou jako jeho rodiče. Jeho rodiče byly historici. V den svých osmnáctých narozenin mu Agnes upekla velký dort, který měl tak rád. Tak chlapče a něco si přej, pronesla svým milým hlasem, který Nicolas dobře znal. Najednou zazvonil zvonek tak se šel podívat za dveře, ale tam našel jenom malý balíček na něm velkým písmem bylo jeho jméno. Vzal ho dovnitř a pomalu ho otevíral, na vrchu ho jako první zaujal dopis. Ten začal ihned číst. Milý Nicolasi, dnes ti je už osmnáct let a já dostal za úkol v den tvých narozenin poslat ti tenhle balíček. Je od tvých rodičů pro případ, že by se jim něco stalo. Pamatuješ si na otázku, kterou jsi dával tvému otci ohledně staré knihy, proč chybí stránka, která objasňovala celý význam knihy. V tvých osmi letech by byla příliš nebezpečná. Pomalu tě dovede do jiného světa, kde se staneš králem, ale nebude to jednoduché. Jako důkaz ti posílám znak světa, kde se brzy podíváš. Jinak všechno nejlepší. A hodně štěstí. Když dočetl byl chudák sám v takové situaci, nevěděl jestli se má radovat. Rychle se podíval dál do krabičky, který potvrdila pravdivost dopisu, ale něco ho zaujalo na tom znaku, byl to přívěšek na krk se znakem draka. Toho přece znám už jsem ho viděl ano ta klika na půdě. Rychle popadl ostatní věci krabičky a utíkal na půdu kde stanul před dveřmi a podíval se na kliku na níž byl obrázek draka toho stejného co měl na přívěsku. Najednou ho popadla touha otevřít dveře, ale zároveň strach co ho tam čekám. Nakonec ta touha zvítězila a popadl za kliku. Najednou ucítil jako by se vznášel mezi hvězdami pro něj to bylo jako dlouhý okamžik, ale během pár vteřin se objevil zase na pevné zemi. Ucítil teplí závan letního dne a taky paprsek, který ho lechtal na obličeji. Když se postavil a porozhlédl se po okolí okolo sebe spatřil hory které se odráželi v obraze velkého jezera. Pomalu si začal uvědomovat, že to přece zná, pak mu došlo, že to je z té knihy. Popošel dál do lesa a tam ucítil krásnou vůni rostlin spolu s jehličím a vůní dřeva pocítil tak krásný pocit, připadal si jako doma, že ho sem něco vázalo pak uslyšel hlasy. Už je oběd, no tak kde jste všichni. Nicolas si říkal kdo to může být tady. Popošel dál do lesa a uviděl malou rodinku bobrů. Bobři a mluví no v té knize vlastně také zvířata také mluvila. Jeden malinký bobr si ho všiml a rychle utekl za maminkou, které ukázal čeho se lekl varovala ostatní a už byly v domečku. Ne nebojte se mě ozval se Nicolas. Starší a větší bobr promluvil, ono to mluví ocas to nemá ani srst co to je udiveně si ho prohlížel. Počkat nejsi člověk syn Adamův. No člověk jsem. Podívej Bobře on má na sobě znak našeho Atreje. Nejmenuješ se náhodou Nicolas. Ano jmenuji. Takto znamená, že do Meridianu přišel nový král. Počkat já nic nechápu jaký král. Chlapče to znamená, že se naplnilo poselství přišel jsi nás zachránit. Četl jsi knihu Atrei, že ano. Ano dostal jsem ji od otce. A všiml sis, že první stránka chybí. Vlastně ano tu jsem dostal dneska k narozeninám. No tak honem dej se do čtení. Nicolas vytáhl stránku a dal se pomalu do čtení s velkým napětím i zvědavostí. Kdo četl tuto knihu teď čte tuto stránku. Ten králem stát se má chlapec jménem Nicolas. Vládnout máš nám králem se stát máš. Než na trůn svůj usedneš, ty zbavit lid musíš zlé čarodějnice. Pomoci najdeš ve své víře fantazie. Ale nejdříve najít musíš draka Atreje. To moudrý a spravedlivý drak tvůrce Medrianu však. Ten poradí v tvé další cestě další co dělat máš. Hledat ho máš v dračích horách tam on už čekat na tebe má. Když dočetl, tak ohromený Nicolas nevěřícně koukal. A pak,se zase dostal otázku. Já a král? No ano ty však jsi to četl ozval se bobr králem se stát máš mámo přišel náš zachránce. Teď rychle za Atrejem počkej počkej bobře ber ohledy ten hoch se teď dozvěděl, co ho čeká nech ho vydechnou a nech ho k tomu vyjádřit. Pak na něj oba pohlédli s touhou dozvědět se jeho odpověď. Nezlobte se na mě, ale já nevím jestli bych to měl být já. Jak já mám bojovat s čarodějnicí. Chlapče chápeme tvůj strach, však máš velkou podporu těch co na tebe čekají a také Atreje a nás. Chvíli se rozmýšlel a odpověděl, kdy půjdeme za Atrejem. Jupí rozhodl se dobře. Musíme na to opatrně až zítra ráno teď se najez abys byl silný na cestu není to tak blízko a pořádně se vyspi. Po dobré večeři si šel Nicolas natáhnout a usnul velmi brzo. Brzo ráno vstal a vyčkával kdy budou moct s bobrem on sám se mu nabídl, že půjde s ním sám se tady ještě nevyznal byl tu teprve den. Tak můžeme vyrazit chlapče paní Bobrová nám nachystala na cestu dobré jídlo. Nejdřív se vydáme přes jezero a je tam starší loďka, kterou přeplujeme přes jezero. Od kterého se vydáme k zelenému údolí a tam už uvidíme Dračí hory. Během cesty mu bobr vyprávěl jaké to tu bylo než to tu ovládla čarodějnice. Snaže se to tu ovládnout trápí ostatní a pomalu se snaží z této krásné země vytvořit pouhou planinu. Až se s ní střetneš tak si dej pozor nesmíš se jí dívat přímo do očí jediný její pohled by tě mohl zabít. A ona by mohla plná síly stanout na nejvyšší trůn. Když přepluly jezero, tak se začalo stmívat. Tady se utáboříme, rozhodl se bobr vypadá to tu útulně. Než se úplně utáboříme tak najdeme ještě nějaké dříví. Po založení ohně se ještě navečeřeli. Doufám, že nás nikdo nesleduje to by nebylo příliš dobré, pak oba ulehli. Najednou se ozval šramot jen to ne to budou vlci její přívrženci. A taky, že jo najedou se z křoví vynořili dva vlci. Utíkej zavelel bobr. Támhle je jeskyně tam se schováme. Jak k ní doběhli tak se tam schovali a vlci utíkali špatným směrem. Najednou ho probudil krásně líbezný zvuk, který se podobal matčině ukolébavce. Máme před sebou dlouhou cestu vstávej z jeho snění ho probudil bobrův rozkaz. Tak tady jsou Dračí hory naším nočním útěkem jsme se dostali až do údolí. Na tamhle tom vrcholku už na tebe čeká Atrei. Byl to vrcholek nejvyšší hory, kterou ozařovalo ranní slunce. Když se dostali k hoře tak tam byly z kamene vytesané schody tak potěch se dostaneme nahoru. Pomalu jak stoupali tak se před nimi rozhostila krajina celého Meridianu a jeho krásné přírody. Pak se zadíval na místo, které připomínalo vypálený les. Tak teď vidíš kde je čarodějnice a tak by to tu dopadlo po její vládě. Zase dál pokračovali po schodech. Najednou stanuli před velkým drakem, kterého už znal ze svého přívěsku a také z knihy. Drak najednou promluvil, hlubokým přesto přátelským hlasem Vítej, už tě očekávám. Po jeho promluvení se cítil tak bezpečně to mu poskytoval jeho hlas. Sledoval jsem celou tvou cestu. Tak už asi víš proč tu jsi. Vidím v tobě velké odhodlání, ale také strach z toho, že jsi sám. Neboj se nejen, že na své straně máš mne, ale celou armádu, kterou ti brzo ukážu a která tě bude doprovázet při cestě za čarodějnicí. A také určitě víš, že se máš stát králem. Pane, co když to zrovna já nejsem, jak zrovna já dokážu porazit čarodějnici a vzít na sebe odpovědnost krále. Čekal jsem tuto otázku. Ty si hoden krále to poznáš sám a čarodějnici můžeš jenom přemoct ty a to proto, že člověk dokáže zničit její moc člověk jménem Nicolas. Můžeš mi věřit a svému lidu taky. Než se vydáme na cestu tak nejdřív musíš projít menším výcvikem, abys byl připravený na její vojáky nebude to jednoduchá cesta tam my ti, ale pomůžeme probojovat se k ní, ale boj s ní svedeš pouze jenom ty. Pak se obrátil na bobra moc ti děkuju, že jsi ho sem dovedl jsem ti zavázán. Už se zase smíš vrátit ke své rodině. Tak tebe teď představím vojákům, kteří ti pomůžou naučit se boji. Když ho dovedl do tábora spatřil spoustu kouzelných bytostí, kentauři, víly, kouzelníci a spoustu dalších. Moc rádi ho přivítali a vzali ho mezi sebe čímž mu dokázali, že má velkou oporu. Po delší době kdy byl Nicolas připraven na boj tak se Atrei, rozhodl, že příští den vyrazí k čarodějnici. Ještě před večeří zavolal si k sobě Nicolase. Z Nicolase se během té doby stal velmi dobrý bojovník z hubeného mladíka se najednou stal urostlí, mladý muž který byl připraven k boji. Když promluvil k drakovi jeho hlas zněl už sebejistěji věděl co má za úkol. Jsem velmi s tebou spokojen věděl jsem, že to bereš vážně tím jsi dokázal sobě co v sobě máš. Tak než se vydáme na cestu mám pro tebe dar. Je to meč, velmi vzácný meč. V jeho rukojeti je péro z vzácného fénixe, který má nejen kouzelnou moc, ale také přináší štěstí a s ním půjdeš proti čarodějnici. Tímto mečem musíš probodnout její hůlku. Tak a teď běž za ostatníma a pořádně se posilni na zítřejší boj. Nicolas opouštěl draka v rozpacích nejen měl velkou radost ze jeho pochvalu, ale také z vzácného daru, kterého si velmi vážil. Když se ráno probudil tak bylo už vše nachystané a Nicolas byl v čele vojska spolu s Atrejem, který je vedl. Celou cestu spolu nemluvili až dorazili na území čarodějnice, tak na ně čekalo její vojsko, protože špeh co sledoval Nicolase spolu s bobrem už vše čarodějnici řekl. Teď náš čeká boj a ty Nicolasi jak se snaž se dostat z boje a utíkej přímo do hradu. Teď je to na tobě. My ti budem bránit záda. Až budeš připraven tak zavel. Tak dobře. Do boje!! Najednou se to stihlo v krutou bitvu střetla se jak Nicolasovo vojsko tak čarodějnice nedalo se zjistit kdo je na tom lépe. Nicolas se snažil také bojovat, ale pomalu si uvědomoval, že musí najít čarodějnici a tak si začal razit cestu k hradu. Když se k němu dostal tak mu bylo velice divné, že tam nikdo není pomalu projížděl hradní bránou a dostal se do velké haly. Kde bylo ledové ticho, které najednou někdo prolomil. Byl to velice chladný, ale zároveň až příliš nebezpečně přátelský hlas, který naznačoval nebezpečí. Pak se zdálky objevila postava a už mu pomalu docházelo kdo to je čarodějnice. Tak přeci jsi dorazil už jsem tě čekala, ale ne tak připraveného to ne. Já se nedám jen tak zastrašit od vás ne. Odvážný mladík velmi odvážný, ale rozmysli než něco uděláš co by jsi mohl ztratit buď rozumný můžeme vládnout oba celá země pod našima rukama to by jsi nechtěl. Nikdy já zachráním svůj lid. A také pošetilí jako tvoji rodiče. Co jak to, že znáte moji rodiče. No aby ne byly vládci této říše a překáželi my tak jsem se jich zbavila a teď jsi na řadě ty. Oni byly vládci. Ty jsi to nevěděl, ale teď budu já. Pak se proti němu otočila a rozběhla a on si vzal meč a začal boj. Takhle mě nedostaneš, nevíš jak mě zničit, ale najednou vzal meč a protnul jím její hůlku. Čarodějnice zasténala a padla k zemi. A Nicolas si byl vědom, že zvítězil. Nicolas procházel hradem až se dostal k bojišti kde uviděl vojáky jak zvítězili když spatřili Nicolase tak jásali radostí. Pak k němu přistoupil Atrei teď jsi skutečný král. Asi už víš, kdo byly tví rodiče a co se jim stalo doopravdy Nicolas přikývl, ale proč jste mi to neřekl. Nechtěl jsem, abys ses vrhl do boje nepřipravený nenávist by tě mohla i zabít. Tvoji rodiče by byly na tebe moc hrdí. Teď se vydáme na hrad do Tanganika. Kde proběhla korunovace. Nicolasovi se hrad moc líbil. Král Niclas vládl spravedlivě spoustu dalších let.
